... myšlenka, se kterou jsem si pohrávala už od ukončení střední školy, a to vyjet na nějakou dobu do zahraničí, samozřejmě do anglicky mluvícího zahraničí. Němčinu jsem si zlepšovat nepotřebovala, ne že bych ji tak skvěle ovládala, naopak, vždy jsem ji nesnášela, ale odjakživa jsem angličtinář, tak volba byla jasná :)
Stejně na tom byla i Romča, spolužačka ze střední. Vždy, když jsme se sešly, tak jsme tohle téma nadhodily. Akorát, že jsme pořád jenom mluvily a skutek utek. Až v loňském roce, snad souhrou náhod nebo díky osudu, kdo ví, se naše cesty zase zkřížily, tentokrát ve stověžaté matičce Praze. Slovo dalo slovo a odpoledne 1. března 2011 jsme si to "emhádéčkem" šinuly směr Velvyslanectví Kanady.
Čekání na odpověď zda jsem žádoucí či ne :) bylo dlouhé, ale nakonec jsem se dočkala a 16. dubna jsem si blaženě prohlížela víza vlepená v cestovním pase. Jakmile byla žádoucí i Romča, začaly jsme se zařízováním. Letenku i ubytování pro začátek máme, nějaké dolary se nám v peněžence už taky zabydlely, teď ještě oběhat různé inštituce, jako pojiťovnu či banku, rozloučit se s kamarády, zabalit si (to bude asi největší oříšek), no, a 10. května hurá na letiště - směr Toronto.
Na jednu stranu se těším na nové zážitky, na druhou stranu se obávám z neznáma. Ale jsem optimista, jsme šikovné chytré holky, není důvod abychom to nezvládly. Bude to jííízda :)
Stejně na tom byla i Romča, spolužačka ze střední. Vždy, když jsme se sešly, tak jsme tohle téma nadhodily. Akorát, že jsme pořád jenom mluvily a skutek utek. Až v loňském roce, snad souhrou náhod nebo díky osudu, kdo ví, se naše cesty zase zkřížily, tentokrát ve stověžaté matičce Praze. Slovo dalo slovo a odpoledne 1. března 2011 jsme si to "emhádéčkem" šinuly směr Velvyslanectví Kanady.
A žádosti jsou odevzdané :) |
Čekání na odpověď zda jsem žádoucí či ne :) bylo dlouhé, ale nakonec jsem se dočkala a 16. dubna jsem si blaženě prohlížela víza vlepená v cestovním pase. Jakmile byla žádoucí i Romča, začaly jsme se zařízováním. Letenku i ubytování pro začátek máme, nějaké dolary se nám v peněžence už taky zabydlely, teď ještě oběhat různé inštituce, jako pojiťovnu či banku, rozloučit se s kamarády, zabalit si (to bude asi největší oříšek), no, a 10. května hurá na letiště - směr Toronto.
Na jednu stranu se těším na nové zážitky, na druhou stranu se obávám z neznáma. Ale jsem optimista, jsme šikovné chytré holky, není důvod abychom to nezvládly. Bude to jííízda :)