Zimy ve Vancouveru jsou obecně velmi mírné. Teplota se pohybuje v průměru kolem pěti stupňů nad nulou a místo sněhu je k vidění spíše déšť. Ale i přesto i sem zima občas zavítá a připraví obyvatelům krušné chvíle, asi jako když napadne poprašek v Praze :) A tak se přihodilo, že si zimu ve Vancouveru vychutnáme i my a to včetně zimních radováne :)
Minulý pátek mě vytáhly kolegyně z práce na brusle. Nestála jsem na nich od střední školy. Ale vzhledem k tomu, že se jednalo o mladé holky z Dominikánské republiky, které v životě nezažily zimu a na bruslích nestály, nebylo se čeho obávat. Akorát toho, že sebou seknu, ale i přesto jsem se těšila. A jak jsem předpokládala, byla sranda. Musel na nás být úděsný pohled. Jako tři kačenky (nebo čuníci) jsme chodily kolem kluziště a neustále se držely zábradlí. Když o něho náhodou byl někdo opřený nebo jinak zavazel v cestě, vynaložily jsme veškeré úsilí, abychom je obešly a nesekly sebou :) a nožičky se přitom jenom třepaly :) Takhle jsme tam „chodily“, i s malými přestávkami, asi hodinu. Snažila jsem se jezdit s nohama do stran, asi tak nějak jak se to má dělat a jak si to pamatuju (teoreticky bruslení ovládám na jedničku :). Holky vypadaly jak na běžkách, spší chodily než bruslily :) Ale klobouk dolů, že si troufly a hlavně, že ani jednou nespadly.
Když jsem se večer vrátila, nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo sněžit. Proto mě ráno pohled z okna překvapil. Všude byla vrstva sněhu, takový poprašek, který se do večera rozpustil, ale neva, byl to sníh :) Potom nasněžilo znovu, tentokrát už trochu víc a přituhlo. V noci měly teploty klesat až k mínus šesti. Nemáme teploměr, takže si to nemáme jak ověřit. V každém případě, ať je to šest nebo deset, jsme na tom líp než v Calgary nebo Edmontonu, kde včera měli někdy v pozdním odpoledni mínus třicet. Jak mám zimu ráda, tak tohle by bylo moc i na mě. Takový otužilec fakt nejsem :)
 |
| Nedělní ráno |
Žádné komentáře:
Okomentovat