Že je Kanada plná přistěhovalců nemusím ani připomínat. Je to místní politika – máme velké území, nedostatek Kanaďanů, tak šup, ať nám vypomůžou cizinci. Nebo lépe řečeno Asiati. Ti totiž tvoří největší část.
Bohužel jsme se nedopatřením ocitly přímo v jejich centru :) Richmond, kde bydlíme, je totiž jejich stát ve státě. Mají tu obchody s jejich zbožím, nápisy jsou v jejich jazyce, v bankách jsou jejich úředníci, v obchodech jsou jejich prodavači, takže nemusí ani umět anglicky. Ale tohle jsem už někdy dříve zmiňovala. Za těch pár měsíců už jsem to tak nějak vstřebala. Sice mi to hlava nebere, ale vzala jsem to jako fakt. Takže když jsem v rámci svých toulek po okolí, v práci je totiž v poslední době mrtvo, tak mám dostatek volného času, narazila na Budhistický chrám, mě už faaaaakt nepřekvapilo.
Vypadá to jako někde v Tibetu. Jednou jsem se tam chtěla podívat, tak už nemusím :) V objektu je chrám, nějaké modlitební sošky, bohužel se v tomto náboženství nevyznám, tak jejich význam nevím. Jedinou sošku, kterou jsem poznala byl Budha :) Pak další různé budovy a samozřejmě tradiční zahrada. A v nabídce je dokonce i restaurace. Všude voněly vonné tyčinky, které si návštěvnící kupovali u vstupu a zapalovali je právě u těch sošek, Asiati se modlili a hrála nějaká modlitební hudba.
P.S.
Původně jsem chtěla tento příspěvek nadepsat „Všudypřítomní Asiati“, ale aby to nevyznělo jako ten nadpis s hlodavci o dva články zpět, změnila jsem to, ale ono to tak ve skutečnosti stejně je :) Sibyla měla pravdu.
Žádné komentáře:
Okomentovat