Po nefunkční ledničce a mražáku začala v práci stávkovat myčka. Nevím jak dlouho ji tam mají, ale rozhodně vypadá jako již zasloužilá umělkyně :) Nejprve z ní začala vytíkat voda při každém mytí a pak už pořád, i když nic nemyla. No, a druhý den to zabalila úplně. Jak poznamenala jedna číšnice – kuchyň bez myčky = disaster. A měla pravdu. Přesto, že se nejednalo o zrovna zaneprázdněný den, kolem poledne se začalo nádobí hromadit. Až už z něho byla pěkná hromádka, zkoušela jsem se pídit co teda s tím. A bylo mi řečeno, že by to vlastně v horké jarové vodě taky stačilo. Hurá, to mi nemohli říct dřív, už bych s tím bývala začala a mohla jsem si ušetřit několikahodinové martyrium. Byl to totiž takový „nekonečný příběh“. Když jsem z jedné strany odebrala, z druhé zase přidali :) Naštěstí odpoledne přišel opravář a dal drahou umělkyni do pucu.
Další boj nastal po zavedení nového jídelního lístku. Nevím proč, ale mám takový pocit, že levá ruka neměla tušení co pravá chystá :) Nedošlo k velkým změnám, něco se přidalo, něco ubralo. Ale na těch nových jídlech se asi zapomněli domluvit jak se vlastně budou připravovat :) Jeden druhýho se ptají, každý to vidí jinak a ve finále vaří s jídelákem před nosem, aby věděli co tam vlastně všechno patří :) Není nad osvědčené a hlavně zaběhnuté recepty.
A do třetice jedna perlička z našeho baráku. V rámci údržby plynovodu přiškrtili dodávku, ale už ji neobnovili, protože nebyl nikdo doma, tak jsme měli dva dny studený odchov :) Hned první den jsme o tom daly vědět naší domácí Whitney. Nic se nestalo. Druhý den jsme jí večer zavolaly, že teda jako co, a ona, že jo jo jo, že to zařídí. Po jedenácté v noci někdo bušil na dveře. Máme pokoj hned vedle, tak jsem byla asi jediná kdo to slyšel. Šla jsem otevřít a tam stál pracovník plynárenské společnosti a že nám jde zapojit plyn. Chvilku si s tím hrál, nechtělo to naskočit, a pak konečně zažehnul plamínek a bylo vyhráno. Už si zase můžeme užívat luxusu :)
Žádné komentáře:
Okomentovat