Světe div se, ale je to tak :) Maminko, tatínku, neskončíme pod mostem :)
Včra jsme začali s obcházením. První návštěva byla dopoledne u nějaké Lucy. Adresu jsme měly, představu, kde to je taky, tak jsme vyrazily. Koupily jsme si celodenní jízdenku, nasedly do metra, dojely na stanovenou zastávku, tam dále nasedly do autobusu a jely a jely a jely. Už jsme ani nedoufaly, že dojedem. Přes jakousi průmyslovou zónu jsme dorazily k místní univerzitě. Prostředí nic moc, typická studentská vesnice. Ještě jsme neviděly ubytování a už jsme věděly, že tohle brát nebudeme. Nakonec ani ten pokoj za nic nestál. Takže žádná škoda. A aspoň jsme si udělaly představu jaká je skutečnost vůči mapě :)
Vyrazily jsme tedy směr druhý inzerát, tentokrát nějaká Whitney. Z metra jsme vylezly na hlavní ulici Toronta Yonge Street - hluk, auta, lidi. Popošly jsme o jednu ulici vedle a úplný opak - ticho, prázdno, zeleň a krásný uličky. Tady by se nám líbilo. Problém u tohoto inzerátu byl, že pokoj by byl volný až od června. Paní domácí nám ale nabídla, že má ve vedlejší ulici další pokoj, sice v suterénu, ale volný hned a sem, že bychom se mohly přestěhovat potom, až se uvolní. No, nebudu to prodlužovat, prostě jsme si nakonec plácly :)
Myslím, že to je docela dobrá lokalita, klidná čtvrť, hned vedle hlavní rušné ulice, je tu obchodní i zábavní centrum, tam by se mohla možná najít i nějaká ta práce :) a do centra je to zhruba dvacet minut metrem. Hlavní je, že tady s námi není dalších deset lidí :)
Jinak teda jeden malý postřeh, obě paní domácí, soudě podle vzhledu, pochází z Asie. Vedou si tady dobře, jak se zdá. Snad k tomuto nedojde i u nás :)
Jo, vlastně postřehy dva. Ten druhý je ze supermarketu, nevycházím z údivu nad velikostí potravin, hlavně ovoce a zeleniny (otázka je, jestli je to ještě stále ovoce a zelenina), ale i jiného sortimentu. Tak velká balení se u nás prostě nevidí :))
Zažily jsme první déšť v Kandě, a hned na vlastní kůži :) No jo no, bez deštníku do deště nelez :)
Tak hezký víkend všem doma.
Včra jsme začali s obcházením. První návštěva byla dopoledne u nějaké Lucy. Adresu jsme měly, představu, kde to je taky, tak jsme vyrazily. Koupily jsme si celodenní jízdenku, nasedly do metra, dojely na stanovenou zastávku, tam dále nasedly do autobusu a jely a jely a jely. Už jsme ani nedoufaly, že dojedem. Přes jakousi průmyslovou zónu jsme dorazily k místní univerzitě. Prostředí nic moc, typická studentská vesnice. Ještě jsme neviděly ubytování a už jsme věděly, že tohle brát nebudeme. Nakonec ani ten pokoj za nic nestál. Takže žádná škoda. A aspoň jsme si udělaly představu jaká je skutečnost vůči mapě :)
Vyrazily jsme tedy směr druhý inzerát, tentokrát nějaká Whitney. Z metra jsme vylezly na hlavní ulici Toronta Yonge Street - hluk, auta, lidi. Popošly jsme o jednu ulici vedle a úplný opak - ticho, prázdno, zeleň a krásný uličky. Tady by se nám líbilo. Problém u tohoto inzerátu byl, že pokoj by byl volný až od června. Paní domácí nám ale nabídla, že má ve vedlejší ulici další pokoj, sice v suterénu, ale volný hned a sem, že bychom se mohly přestěhovat potom, až se uvolní. No, nebudu to prodlužovat, prostě jsme si nakonec plácly :)
 |
| Tak v tomhle momentálně bydlíme, 130 Parkview Avenue, Toronto :) |
Jinak teda jeden malý postřeh, obě paní domácí, soudě podle vzhledu, pochází z Asie. Vedou si tady dobře, jak se zdá. Snad k tomuto nedojde i u nás :)
Jo, vlastně postřehy dva. Ten druhý je ze supermarketu, nevycházím z údivu nad velikostí potravin, hlavně ovoce a zeleniny (otázka je, jestli je to ještě stále ovoce a zelenina), ale i jiného sortimentu. Tak velká balení se u nás prostě nevidí :))
Zažily jsme první déšť v Kandě, a hned na vlastní kůži :) No jo no, bez deštníku do deště nelez :)
Tak hezký víkend všem doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat