Na konec týdne jsme si naplánovaly výlety. Nejprve vyjet na CN Tower (to je ta vysoká věž, dominanta Toronta) a pak si vypůjčit kola a projet se po Torontských ostrovech. Bohužel člověk míní, počasí mění. V sobotu jsme se probudily do deště trvajícího celé dopoledne. Z čehož jsme byly teda pěkně otrávené, taky kdo by nebyl. Po obědě sice přestalo, ale zůstalo pořád zamračeno. Na CN Tower by to nemělo cenu, tak jsme vyrazily občíhnout dvě vyhlídkové restaurace, které nám doporučil Lonely Planet (to je průvodce, kterého máme sebou, avšak z roku 2003 :) ) První restaurace byla v místním hotelu Westin Harbour Castle hned na pobřeží jezera. Vyvezl nás tam výtah, který, jak jsme záhy zjistily, byl prosklený, takže bylo vidět ven. No, to bylo něco na mě :) Ale přežila jsem. CN Tower bude horší :) Druhá byla v Manulife Centre, nejmenší budově na dané adrese. Myslely jsme, že v době vydání průvodce ty okolní mrakodrapy tady ještě nebyly :) Ale až jsme našly výtah do restaurace a vyjely nahoru, užasly jsme, jaký tam byl rozhled. Ono to totiž bylo ve vedlejší budově, už mnohem vyšší :) Usadily jsme se na venkovní terase a daly si teplé kafe a čaj, protože byla pěkná kosa. Sem si ještě zajedeme až bude lepší počasí, teploučko a počkáme tam do setmění, abychom taky viděly rozsvícené Toronto.
V neděli nám už počasí přálo, dočista azur. Ale abychom to neměly tak jednoduché, tak tentokrát nás vypekla naše platební karta. Doposud jsme neměly žádný problém s placením v obchodě nebo vybíráním z bankomatu. Naši Visa Electron brali v pohodě, přesto že není embasovaná. Ale na vypůjčení kola byla krátká :) Mají zde po celém centru samoobslužné stojany s kolama. Z jednoho stojanu si kolo půjčíte a do jiného ho vrátíte. Chtěly jsme toho taky využít, dojet trajektem na ostrovy a projet si to tam. Bohužel nám nebylo přáno, stojan naši kartu nechtěl. Zklamané jsme vymyslely náhradní plán a dojely na místní pláž. Tam jsme si udělaly piknik s naším rizotem, prošly se po promenádě (bylo tam lidí jak smetí) a namířily si to zpátky směr CN Tower. Nebylo mi moc do řeči, vzhledem k mému strachu z výšek a skutečnosti, že nahoru jezdí jen venkovní prosklené výtahy. Nakonec to nebylo tak hrozné jak jsem čekala, občas jsem se i podívala ven :), a hlavně za ten výhled nahoře to rozhodně stálo. Však už asi příležitost, podívat se na tak vysokou stavbu (celková výška 553m, nejvyšší vyhlídka Sky Pod 447m), mít nebudu. Strávily jsme tam dvě hodiny, nafotily nespočet fotek, i nějaké to video jsme natočily a potkaly se tam s českým manželským párem z Brna. Svět je malý :)
 |
| Byla jsem tam :) |
V rámci výletění jsme taky, asi dva dny zpátky, navštívily jeden z místních hřbitovů. Nebýt tam náhrobky, tak to vypadalo jako by jsme byly spíš v parku. Všude spousta trávy, kvítek, stromů, keřů a taky běžců a cyklistů :)
Žádné komentáře:
Okomentovat