středa 1. června 2011

Máme novou adresu


Nejenže máme dnes svátek, jako všechny děti :), ale máme i novou adresu. Ode dneška bydlíme na 134 Empress Avenue. Je to o ulici vedle, než jsme bydlely doteď. Baráček není z venku tak hezký, okolí je trochu víc zanedbané, ale jinak je to fajn. Už nejsme v suterénu, je tu víc světla a to je pozitivní. Okno sice do ulice, takže víc ruchu, ale výhled celkem ucházející. Je na místní školu a hřiště, které je asi veřejně přístupné, protože se na něm prohání běžci. Tak máme aspoň co pozorovat.
To levé okno je naše

První věc, co jsme udělaly v novém pokoji, byla drobná přestavba. Musely jsme přesunout postele blíž k sobě, abychom se mohly dívat společně na jeden notebook, protože jsme zavedly "filmové večery". Jako druhá věc nás zajímal internet :) Jakákoliv rychlost bude lepší než ta v suterénu, to nevidělo high-speed ani z vlaku :) Internet jsme schledaly ucházejícím a nové bydliště jsme symbolicky zapily maličkým panáčkem slivovice, v rámci pravidelné dezinfekce :)
V práci celkem dobrý, když teda pominu, že jsem včera přišla o hodinu později :) Ale samozřejmě neúmyslně, do práce se přece těším, jako každý :) Chybička se však vloudila. Myslela jsem, že mám celý týden chodit od jedenácti hodin. Nevím jak se to tam dostalo, ale v úterý tam byla desítka. I mistr tesař se někdy utne :) Každopádně se postupně zaučuju a víc se orientuju, tak mi to jde i rychleji.
Včera jsem taky uskutečnila svůj první kanadský nákup (když nepočítám potraviny). Šla jsem si koupit tenisky, protože jsem si žádné nedovezla. Nechtělo se mi s něma tahat, když mě všichni ubezpečovali, jak tady bude levno. No nevím, asi nikdy nebyli v Kanadě, potažmo v Torontu. Zatím jsme tady na nic závratně levného nenarazily. Ale protože teplota rapidně stoupá, a moje podzimní boty se už prostě nehodí, musela jsem chtíc nechtíc vyrazit na nákup. A protože v nakupování nevidím žádné potěšení, nehodlala jsem se tím ani nijak víc zabývat. Vešla jsem do prvního obchodu hned vedle práce, objevila, že tam mají i boty, v regále s mojí velikostí našla ty nejobyčejnější hadrové tenisky, vyzkoušela a šla k pokladně. Myslela jsem si teda, že jsou obyčejné, ale podle ceny to tak úplně nevypadalo – 30 dolarů – cca 540 Kč. Myslím, že doma by vyšly levněji. Trochu mě uklidnilo, když mi pak Romča řekla, že jsou značky Roxy. Neznám, ale trochu to tu cenu omlouvá :)

2 komentáře:

  1. Kanaďanka a nezná značku roxy :-) Gratuluju k práci a novým teniskám !!! Moc ráda vás čtu, jsem v obraze víc, než když jsi byla v Praze :-DDDD Tak ať vám i nadále přeje jen štěstí !

    OdpovědětSmazat
  2. No jo, moda jde jaksi mimo mě :) V Praze se nic nedělo, tak o čem bych psala :)Díky za přání, taky v to doufáme.

    OdpovědětSmazat