Tak mě to přece neminulo. Nyní se mezi moje zážitky v Kanadě řadí i návštěva zubaře.
Před odjezdem jsem několikrát navštívila zubaře, abych měla vše v pořádku a nemusela nic řešit tady, protože dentální ošetření není zrovna jedna z nejlevnějších místních služeb. Ještě pár dnů před odletem jsem měla pořád pocit, že to není úplně vončo, což zubař komentoval slovy, že se moc prohlížím :) Tak jsem to nechala být, stejně už nebyl čas. Když to do teď nebylo lepší, rozhodla jsem se s tím někam zajít. Lepší teď než aby se to náhodou zvrtlo v něco horšího. To bych se pak nedoplatila, to by vyšlo levněji zajet s tím dom :)
Šla jsem po ulici a hledala dveře s nápisem Dentist (což nebylo tak těžký, zubařů a taky chiropraktiků je tady požehnaně) Celkem jsem navštívila tři ordinace. Až v poslední mi řekli, že mě vezmou ještě ten den – nejprve na konzultaci zdarma, kde zjistí vo co gou, co to bude potřebovat, kolik to bude stát a pak, že se můžu rozhodnout, zda ošetření podstoupím nebo ne. Tak jsem souhlasila. Celé se to neslo ve velmi příjemném duchu. Paní doktorka říkala, že to prý jenom nemám kolem zubu dobře uzavřené a že mi to něčím zacpe. Vzala si na mě takové ty zvětšovací brýle co používají chirurgové :), pak mě i z křeslem položila, div jsem nebyla hlavou dolů (skoro jak na horské dráze) a vytasila na mě vrtačku. Po zákroku mě zkasírovala a nechala vyplnit dotazník :) Zatím se zdá, že to pomohlo, tak snad to tak skutečně bude. Teď už jenom zbývá aby mi to pojišťovna proplatila :)
Když jsem šla zpátky, zastavila jsem se v kadeřnictví, protože vlasy, chtíc nechtíc, povyrostly a v tom vedru už mě pěkně štvaly :) Moc jsem nad tím nepřemýšlela, vlezla do prvních dveří, který se mi namanuly a tam narazila na takovou postarší šikmoočku. Posadila mě do křesla, to se nastěstí nehlo ani o centimetr :), vlasy trochu našplíchala vodou a začala stříhat. Za pět minut hotovo, taky mě zkasírovala, dotazník žádný vyplňovat nechtěla :) a šla jsem. Tak rychle ostříhaná jsem teda ještě nikdy nebyla. Netvrdím, že to je úplně podle mých představ, ale lepší jak nic, hlavně, že už to tak nehřeje:)
Ve čtvrtek jsme opět vyrazily do klubu Madison, kde každý týden pořádá dýchánek agentura, přes kterou je tady Jarda. Vyšlo to zrovna na nejteplejší den – ještě to večer (vycházely jsme někdy o půl osmé) bylo ve stínu 35 stupňů. Byly jsme zpocené ještě než jsme tam dorazily a tam to nebylo o nic lepší. Když jsem se při odchodu zvedla, měla jsem úplně mokrou p.....ozadí :) Bylo to děsný, ale někteří si to pochvalovali, to fakt nechápu:)
Žádné komentáře:
Okomentovat