sobota 2. července 2011

Teskně hučí Niagára :)


V pondělí, když jsem přišla z práce, měla pro nás naše bytná Whitney domluvený kšeftík – uklidit její kamarádce právě koupený byt. Samozřejmě jsme neodmítly, doláče se vždycky hodí :) Upřímně, připadlo mi to teda spíš jako nějaká výrobní hala. No ale proti gustu ...... :) Vyšůrovaly jsme koupelnu, kuchyň, podlahy a zbytek nechaly na příští den. Když jsem tam zase po práci dojela, panička už měla seznam věcí na co jsme zapomněly (jako třeba, že se jí nezdály dost dobře umyté dveře nebo vypínače a zásuvky, no vono ze starého bohužel nové neuděláme, zázraky neumíme) a co je potřeba dodělat. Tak jsem se do toho pustila. Potila jsem se jak vrata vod chlíva, protože bylo pěkný dusno a panička si tam seděla a hrála si s novým mobilem a pořád vzdychala a naříkala jak je unavená. Mám teda jinou  představu o tom z čeho může být člověk unavený :)  Holt jiný kraj, jiný mrav. Domů jsem dorazila někdy po deváté, ráno jsme měly vstávat kolem páté, já nic nachystaného, takže jsem začala rychle chystat oběd na další den, svačinu, balit věci atd.
Ráno, ve středu v šest, jsme vyrazily na autobus. Do cíle jsme dojely kolem deváté. A první co jsme udělaly bylo, že jsme šly na nádražní záchodky dooblíkat  těch pár letních kousků co jsme sebou vezly :)  Předpověď slibovala dvacítku a slunečno, občas mráček. Tady byla kosa jak v ruským filmu a zamračený. Ještě, že jsem si sebou vezla krém na opalování, jinak bych se mohla  spálit :)) Kyvadlový autobus nás dovezl na místo a tam jsme je uviděly – Niagárské vodopády! I navzdory počasí to byla parádní podívaná, jak na americkou část tak i na tu kanadskou. Naštěstí dvanáctá to rozhodla a odpoledne se vyčasilo, tak jsme mohly absolvovat plavbu na loďce Maid of the Mist až k vodopádům. U vchodu jsme nafasovaly modré pláštěnky (což můj taťka při prohlížení fotek okomentoval slovy, že jsem si koupila nové tričko :) ) a vypluli jsme – nejprve kolem amerických vodopádů American Falls a potom do útrob kanadské podkovy Horseshoe Falls. Prostě paráda. 
Tak takhle jsme tam taky pluly

Pak jsme pochodily okolí a samotné město. To už byla katastrofa. V blízkosti vodopádů je to na ulici samé rychlé občerstvení, neonový nápis, hudba a kýčovité figurky. Takové malé Las Vegas. Samozřejmě nechybí ani casino a spousta hotelů. Chápu, byznys je byznys, ale asi by to chtělo nějaký hranice. Mezi tím vším jsme  počkaly na večerní vodopády. Chystala jsem se na večerní focení ještě doma - prozkoumala foťák jak to všechno nastavit. A když konečně byla tma, tak mi došla baterka, náhradní si odpočívala v batohu na hostelu :)  To bylo fakt na nas.....tvání :)
Druhý den už byl azur hned od rána. Po snídani jsme vyrazily směr helikoptéry abychom uskutečnily vyhlídkový let. Nebyl to sice nejlevnější zážitek, o to však intenzivnější. Si úplně vybavuju ten pocit, když se celý stroj nahnul do „zatáčky“. Se mi všechno nahrnulo někam do krku a musela jsem zavřít oči. Druhé nahnutí už jsem ale měla oči otevřené a ty ostatní už jsem přímo čučela dolů pod sebe :) Rozhodně to stálo za to.
Zbytek dne jsme strávily focením vodopádů za slunečného počasí a kocháním se. Nakonec došlo i na ten opalovací kré :) Jsme se vrátily jak dvě rajčata :)

Žádné komentáře:

Okomentovat